|
Čerského
CESTA DO JAGODY
OPĚT V DOLE, FUCK!
LIPANÍ OPULENCE
NÁVŠTĚVA SYSLŮ
NA CESTĚ
NÁVRAT STARCŮ
zip soubor 2,11 GB zip soubor 0,96 GB ČLÁNEK O MECHU pdf
|
- Jelikož jsme vyzrálí gentlemani, nic z úkonů odletu pro nás není nové. - Se Ctiborem se přichází rozloučit jeho přítelkyně, zapsal nás i do Datla, tak to jsme klidní. - Balíme do fólií a letos jsme poprvé dostali nabídku nabídku na odkoupení od paní, která se zasekla ve frontě na balení, jelikož pracovitost přistěhovalců je tristní. - Šála zabalil svůj batoh do obscénního tvaru z čehož měl velkou radost (viz. fotografie). - O chvíli později marníme ve frontě i my. - Frontu blokuje zmatený buriat s dětmi, fronta se vůbec nehýbe. Chceš problémy, dej si buriata do fronty a to jsme si ještě k tomu vzali do fronty vlastního. - Plánujeme utéct k vedlejší přepážce, ale tam paní bere jen po jednom a tak všechno potupně stěhujeme zase zpátky. - Zakupujeme 1l Becherovky, je ale jasné, že ji nestihneme vypít. - V letadle do Moskvy se nic zásadního nestalo a kupodivu jsme dostali jídlo – ale levné – tři pelmeně, je s podivem, že kolem takového nic byla tak velká šou. - Xtaupovi řvalo dítě, ale to je běžné na horor Děti v letadle už jsme si zvykli - V Moskvě hledáme místo na spaní a piva – drahé, velmi drahé - Xtaup se v Moskvě přivítal vlastním chlebem a solí ze svého čela. - Pijeme Becherovku a pak i Šálův Odol – Šála je, co se týče lahví na alkohol, velmi kreativní, nicméně máme k této lahvi větší důvěru, než k láhvi od arzénu, kterou vláčel ve Verchojanech.
- Ctibor nás už od rána otravuje Lomonosovem, náš loňský trik prokouknul a ví, že jsme ho místo k Lomonosově univerzitě zavedli k ministerstvu zahraničí. - Ctibor večer našel kancelář dopravce, abychom ji ráno nemuseli hledat – bohužel nás ráno vodí po všech patrech a nemůže ji najít. - Paní nám volá smluvený maršrut a po deseti minutách přijíždí náš tichý společník - Jdeme do Kubinky, provoz u letiště je hutný - Do Kubinky jednoho z největších muzeí tanků na světě přijíždíme po polňačce - Vstup je nehorázně drahý, protože jsme cizinci, příští rok pojedeme v ryflích a košili do tanečních abychom vypadali jako správní Rusi. Platíme cca 1200 rublů. S křečovitým usměvem tyto peníze dává i Máňa. - Tanky, tanky, drahé pití, tanky. - Ctibor před námi tají poluci a vypráví detaily o tancích, skutečně jsme si nemohli vybrat lepšího průvodce než někoho, kdo už několik let žije díky hře World of Tanks jako tankista. - Kubinku mám e za 3 hodiny prolezlou, při ceně 650 Kč za vstup se rozhodujeme že pozevlíme, aby se vstupné více vyplatilo. - Šála opět usíná, je vidět že stáří dolehlo už i na něj. - Dáváme si levný a velký pirožek, zdá se, že zdravý životní styl dorazil už i do Ruska, plnotučný pirožek už se skoro nedá sehnat – což je dobře.
- Cesta na letiště nám trvá 2,5 hodiny, zácpy, bouračky - Tichý pán nám zastavuje a kupujeme baltiky, musíme rychle páč stojí na dálnici - V autě je pořádný hic, ale Ctibor nám dobře poradil, že cca o 10 cm níže je větší zima; sesouváme se o 10 cm níže a Šála si přioblíká mikinu, mrzneme. - Letiště, zmatek, lidé a nákladní auta, stavební práce, navíc jsme si vzali vozík, který dokáže jenom couvat, motáme se mezi lidmi, auty a kufry. - Naše zevlovací místo na Domodědovu, které má pohnutou historii díky gentlemanovi Ráďovi, se změnilo, zmizely lavičky. - Sockujeme na zemi a snažíme se nenápadně pít pivo z různých obalů, nechceme porušovat ručníčkový zákon. Lidé nás i přes to celkem pozorují, zvláště jeden pán, který chodí tam a zpátky a upřeně zírá. - Abychom byli ještě nenápadnější, Ctibor vylívá na zem celé pivo, nyní jsme nenápadní nejen vizuálně, ale i čichově. - Odchod na gate, paní nás s batohy posílá do speciální místnosti, asi se jí nelíbil Šálův obscénní tvar batohu a nechce abychom pohoršovali ve frontě. - Letadlo, jídlo, pokračuje horor děti v letadle - Samuel L. Jackson v novém trileru Děti v letadle - Pozorujeme hloupý ruský film jak mladé husičky v Soči k milionářům přišly. - Snězení večeře je v tomto domečku pro panenky opravdu obtížné. - Časový posun, nevíme kolik je hodin, neumíme to spočítat.
- Z letadla vycházíme do polorozpadlé haly, která spíše připomíná nádraží. - Voláme Alexejovi, vedle nás zvoní telefon malému Buriatovi, výborně, to bychom měli. - Bomby nám dle domluvy koupil, nasedáme do mercedesu a vypolstrováváme se kůžemi a sluníčkami. Alexej má své auto vytuněné. - První zastávkou je magazin, kde kupujeme piva a první zásoby na dlouhou cestu. - Jedeme po cestě kostí, po trase jsou rozpadlé města. Prý tady byly doly a pravděpodobně těžili brom, když po jedné generaci vymřeli. - Alexejovi volá Anton kámoš z Verchojan, který nám na něj dal kontakt, Anton se ptá jestli už nás veze. - Alexej Antona telefonicky informuje, že mu v autě pijeme pivo. Anton, spokojeně přitakává. Podle této informace poznal, že Alexej naložil správnou skupinu. - Stavíme v kafé mezi rozpadlými městy, jídlo drahé, boršč za 130 a půlka krajíčku chleba za 20 rublů. - Xtaup se díval na ruskou televizi, viděl reklamu na Oldspice a veze domů špatnou zprávu, že bude ještě jiná reklama než s burigatkou v kuželně a bude vyjíždět z gauče „Old spice, řekni proč jsmi ho vzal, můj syn je sexy buriat copak já dělat mám.“ - Postupně se opíjíme cestovní baltikou 9 a objevujeme její výhody, stojí skoro jako baltika 7, ale je v ní dvakrát více alkoholu, při konzumaci nám velice záhy začíná povisat koutek. - Šála opět usla a lije pivo, naštěstí má Alexej auto vytuněné i gumovými rohožkami. - Povedla se nám částečná teleportace. - Alexej nás vyhodil za Jagodnoje na parkovišti u křížku, domluvil se, že za osmnáct dní v Jagodnoye a odjel. - A už přilétají naši milí společníci a nutí nás oblíknout si dlouhé kalhoty. Stavíme stany na veřejném WC.
- Díky časovému posunu vstáváme v půl šesté, stále ještě přesně nevíme kolik je hodin, nedokážeme si to spočítat a nevíme, jestli mají i tady letní čas. - Jdeme do Jagody, kde je ještě všechno zavřené až na předražený magazin. Paní vykupujeme kompletně chleba, kupujeme ryby, perníčky a nezbytné baltiky. - Odcházíme zevlit k vodě abychom nepohoršovali. Čekáme na otevření magazínu s vodkou. - Šála i letos bude horský travestita s dámskými hůlkami. - Drápalík vytahuje svoji malou chemickou laboratoř na úpravu vody a desinfikuje si pití. - Máňa shání v několika obchodech repelent, ale dle informací prodejců již není sezóna. Měli jen dětský za 400 rublů, který si logicky Máňa nekoupil. - Kupujeme vodky a konečně odcházíme z města.
- Ve vedru pochodujeme k mostu, po cestě na nás lidé troubí a mávají nám, naštěstí nikdo nemá potřebu si s námi povídat. - Po cestě u nás zastavuje pán a vysvětluje nám že v Susumanu hraje loutkové divadlo (a nebo řídí do Susumanu, ve výkladu se rozcházíme). - Jdeme kolem letiště - upravené plochy štěrkového řečiště. - U mostu dáváme pauzu na oběd, chtěli jsme si nabrat vodu, ale naštěstí nás Ctibor v čas důrazně informoval, že ta voda tekoucí z hor není na 100 % pitná. - Dehydratace, hledáme most, potřebujeme se dostat přes řeku směrem do hor. - Přecházíme řeku a u mostu stanujeme, o tom že je si vybrali dobré místo nás přesvědčují stopy medvěda. - Hromadné koupání. - Ctiborovi při praní uplavala ponožka, pořádá rybářskou výpravu na její ulovení – neúspěšně. - Kolem jezdí spousta aut, jedou lidi z dolu. - Ctibor se po vykoupání oblíká do trenek, kamarády je upozorněn, že má na zádech a mezi půlkami štěrk; poděkoval, omyl se pak ale poodešel dál od skupiny a nasypat si do trenek štěrk zpátky, tak jak původně chtěl. - Pijeme devítku, celkem nás ubíjí a s povislými koutky se nám ztěžka hovoří. - Šála si přilepil obsázku a špendlík k ruce, bude se mu těžko močit - Komáři už prudí. - Ctibor jezdí zadkem po štěrku, Šála spí. - Slunce dlouho do noci praží, už jsme zase na severu.
|
