|
Čerského
CESTA DO JAGODY
OPĚT V DOLE, FUCK!
LIPANÍ OPULENCE
NÁVŠTĚVA SYSLŮ
NA CESTĚ
NÁVRAT STARCŮ
zip soubor 2,11 GB zip soubor 0,96 GB ČLÁNEK O MECHU pdf
|
- Ráno dosušujeme, ale zase prší, snídani si zpestřujeme politickou debatou, Ctibor nám představuje svou konspirační teorii, že Zeman vyhrál volby podvodem, protože osobně nezná nikoho, kdo ho volil - no tady se seznámil hned se třemi až čtyřmi jeho voliči. - Pochodujeme k mostu, dle informací z dolu je spadlý, obáváme se posledního brození. - Pohoda, brod byl jen po stehna, na druhé straně chytáme po dnech zase signál. Šálova sms domů: Všichni jsme v pořádku z hor, až na Xtaupa, ten vypadá špatně. - Xtaupovi napsala stará Kobzová k narozeninám, zřejmě jej chtějí staří Kobzovi dostat zpátky do rodiny. - Vycházíme od řeky na již dobře známou Cestu kostí. Zastavují u nás obligátní obyvatelé, neprudí a nejsou vlezlí, přejou nám davajte. - Hledáme, kde se usadíme, scházíme k vodě, Šálu bolí noha, Xtaup vypadá špatně, do města jít nechtějí a tak zbytek vyráží pro bíry ve třech. - Máme skvělý plán, zítra budeme zevlovat do večera u vody, a tak, abychom nemuseli jí to do Jahody i druhý den, nakoupíme si dneska piva na oba dny - a skutečně druhý den jsme do Jahody nešli. - Ve městě sháníme bíry. Máňa objevuje levné, dostál své pověsti, kupuje pro Xtaupa a Šálu silné devítky (8% alkoholu), lépe se nosí a cenově jsou skoro nastejno s Baltikami 7 (4,5%). - Máňa neví, jak se řeknou cigarety a tak se ve všech obchodech vyžaduje rusky doutníky, prodavačka se vždycky zamyslela a pak řekla, že nemá. -Ctibor pluje po magazínu jako mlsný medvěd, otírá si rukou pusu a nakonec ještě zvažuje zmrzlinu. - Pochod s plnými batohy zpět - rybjata e to extrémné. - Návštěva hřbitova.
- V táboře dáváme sedmičku před večeří, děda vaří poslední hostinec - sýrový od Vitany.
- Děda se u vaření začíná podivně ohýbat a potácet. - Standardní tlachy. - Děda padá do křoví, rozhodujeme se vypít i piva na zítra, když máme tak fajn večírek. - Děda dál pije krepkoje jako hebkoje. - Děda odchází do stanu, jelikož je bulimik a po výletě vypadá jako bulimik, po chvíli ze stanu zvrací drahocenný hostinec - Šálův stan má psycho otevírání, Xtaup si připadá jako ve filmu Saw, málem nablil do stanu při zmateném otevírání dvojitého zipu stanu Husky Tuten. - Ze stanu kouká zvracející hlava a rukama se podepírá jako housenka. - Po čase se mění na karetu obrovskou, která zahrabává ploutvema své vajíčka do písku. - Xtaup poblil Máňovi batoh, sobě chleba a tak ho vyhodil do vody. Ráno si uvědomil, že byl poblitý pravděpodobně jen pytlík - tak to má být, sedlák se vytrestal … druhý den z této ztráty bude mít velký kopr.
X: Pane Rambo, nalijete nám? - Tuháň.
- Ráno nebylo, všichni byli vytuhlí do desíti, u všech nastala dehydratace. - Zpitky, nikdo není schopen nic dělat. Děda se kaje. Šála byla přes den jen chvíli mimo stan. - Šála vylézá ze stanu oteklý jako postava z filmu Cena medu. - Lidé se postupně koupou. - Zastavil se nad námi jediný černý mrak v okolí a prší a prší. Poznatek dne - v dešti se špatně suší věci. - Xtaup vylézá kolem čtvrté, už jsme mu přikládali zrcátko k puse, abychom věděli, jestli ještě žije - zrcátko se vrátilo poblité. - Dát si v tohle stavu sajry je velmi nejistý podnik. - Probíhá čištění Xtaupovy kosy. - Sežraly jsme všechny sajry a zpruzeně sedíme, protože se Alexej nehlásí, píšeme SMS - bez odpovědi, potřebujeme se s ním domluvit na jiném místě naložení. Stres. - Alexej nám volal v pět ráno, účastníci byli nedostupní. - Nevíme jak se zbavit odpadu, tak ho dáváme do rozpadlého autobusu. Šála nás uklidňuje, že jednou, až budou v budoucnosti autobus recyklovat, zrecyklují ho i s plechovkami od baltik, takže nepořádek neděláme.
- Suneme se k cestě, čekáme na odbočce. - Alexej volá, ale není mu rozumět. - Šála nám pouští písně, aby povzbudil morálku - bizársongy, včetně oblíbeného Pana Klamperny. - Brzdí u nás náš Alexej, zdraví nás a nakládá - byli jsme na jiném místě protože to bylo výhodné. - Cesta autem, Alexej nám hraje dobré nacionální hity, které dokreslují jeho zátiší s ruskou vlajkou na palubní desce.
- Cesta kostí je po dešti poněkud rozměklá. Čekáme na most přes Kolymu abychom mohli vytuhnout. - Když člověk usne, probudí ho po chvíli rána do podvozku. Alexej dělá minimum přestávek - velmi efektivní transport. - Zastavujme v kaféčku, kde je milá paní a velmi vyvedená mladá prodavačka, dáváme si pirožky a boršč, paní má radost, že vidí turisty. - Cesta kostí pokračuje, objížďky, bláto. - Jsme u letiště sokol, s Alexejem se domlouváme, že chceme do Magadanu. - Vybíráme peníze z bankomatu Sperbank, ale dává maximálně 5000 rublů, nevyplácí se odložit výběr. - Chceme levný hotel, ve slovníčku jsme si vyhledali slovíčko levný aby nedošlo k nedorozumění. Alexej se směje a říká, že neví, ukazuje nám extradorogoje hotel - Zavezl nás do homehotelu a pravděpodobně nám ještě vyjednal slevu mimo ceník za cca 1000 rublů na člověka. - Ubytováváme se, je rozhodnuto, že budeme v pokojích podle stanů. - V tomto hotelu je každý pokoj vybaven dědou, stan Xtaup, Šála a Máňa má vlastní ho dědu, Drápalík se Ctiborem mají hotelového dědu, který přijel na rybalku. - Ctibor si s ním může povídat o rybářských úspěších, ale přesto raději jde na druhý pokoj. - Objevujeme tu kanál Zvezda s ruskými vojenskými filmy a informujeme Xtaupa, že v devět vyrazíme. - Xtaum má na nohách modřiny od toho jak lámal klacky pod vlivem baltiky. - Zkoumáme pokoj, je zajímavé, že není pravidelný obdélník, i když v plánech pravděpodobně byl. - Je deset, děda nespí, protože když se mu řekne v devět, už neusne. - Je jedenáct, začíná film o účetním, kterého za trest poslali s brigádou ribjat stavět sloupy vysokého napětí. - Děda viděl všechny filmy - oznamuje nám, že Ninuška umřela, ale dostala metál. - Je dvanáct, vyrážíme na unifikovanou návštěvu ruského přímořského města, což znamená návštěva moře, sochy Lenina a odeslání pohledů.
- Na poště nemají pohledy, proto jdeme do suvenýrů a kupujeme výhodný multipack pohledů. Pak kamarádi nechávají Šálu na holičkách, protože jich tolik nechtějí. - Jsme na poště, vypisujeme pohledy, posíláme jeden i Davidovi, který nám významně pomohl s organizací zájezdu. - Zažíváme obvyklý stres s komunikací s pošťačkou, Šála to naštěstí řeší. - Ctibor, kterému se běžně dějí problémy šestiletých dětí, zapomněl na stole peněženku. To je výhodné zejména proto, že jsou dvě hodiny a poštu hned za námi zamykají. - Ctibor si venku začal ohmatávat zadek a se zmateností v očích zkouší zamčené dveře, pak zmateně vchází s nadějí do vedlejšího vchodu, který ale není pošta, máchá bezmocně rukama. Stres. - Naštěstí pak jde nějaká známá pošťaček a odemykají jí dveře, Ctibor se dovnitř vtlačil zbylí členové zájezdu zůstali venku s otázkou - proč? - Pokračujeme k moři, navštěvujeme druhé suvenýry a třetí suvenýry, které jednoznačně nejsou v naší cenové relaci - jantar, mramor. - Ctibor kupuje přívěšek z mamutiny - zvláště je podezřelé, že věc z vyhynulého zvířete je stejně drahá jako věc z parohu. I kdyby to mamutina nebyla, v Příboře až bude o zájezd do Ruska vyprávět, to mamutina bude. - Jdeme do bufetu, Xtaup s dává tradiční ruské jídlo, pizzu - nicméně prý byla velmi dobrá. - Pokračujeme k moři, objevujeme sochu Vysockého, jinak nic moc. - Nakonec jdeme navštívit balšoje Lenina.
- Jdeme do magazínu, kupujeme bonbóny domů, líh a cigára pro Davida. - Kupujeme také 200 metrů stahovací fólie, to by nám mohlo stačit. - Vracíme se na hotel, Ctibor s Drápalíkem mají na pokoji nového rusáka, který chrápe a ovladač má v ruce. Rus Willis - Rozjíždíme malou kalbu. Pozorujeme pohublého Xtupa, který ležící na posteli vypadá jako v LDN.
- Spíme do šesti potom začínáme balit. - Alexej je přesný jako hodinky, s úderem deváté zastavuje prudce před hotelem. Jízda na Sokol – letiště. - Děláme s Alexejem hromadnou fotku a pak jede Alexej do práce. - Letištní hala nápadně připomíná nádraží v Havířově, čemuž značně napomáhají i mechanické váhy Transporta Vítkovice. - Ctibor zjistil, že mu zplesnivěla tolik opatrovaná poslední klobása, která s námi procestovala kus světa.
- Objevujeme pivo s podobiznou pana Klamperny ze Závišovy písně, která nás provázela celým zájezdem. - V Magadanu nás nevyhmátli s ovirem, slavíme malý úspěch, ne dlouho. Po chvíli si nás berou stranou a ptají se nás, jestli jsme byli rybařit. Odpovídáme, že ne, což ovšem nekoresponduje s dosaženými rybářskými úspěchy a rentgenovým snímkem batohů. Naštěstí jim stačilo ukázat, co to je za neidentifikovatelnou změť třpytek.
- Přemisťujeme se do letadla - jízda autobusem byla dlouhá asi 20 m. - Letíme do Moskvy, člověk vystartuje ve dvě a díky rotaci Země, přistane opět ve dvě a což je výhodné, protože cestováním neztratí žádný čas. - Pokračuje horor Děti v letadle II, blíž už k nám být nemůžou, jsou všude kolem nás. Děti v letadel III - školka na výletě - Ctibor sedí vedle tlusté burjatky s dítětem. Vypadají jako spokojená rodina buretů. Ctibor si dítě užívá, kdyby to byl film Hadi v letadle, obtáčel by se mu had kolem krku. Pak ho vysvobodí burijatky manžel, který ho prosí o přesednutí. - Nudný let bez televize, Šála vybíjí mobil hrami, Xtaup hybernuje, k jídlu jsme dostali housku - byla trapná. - Mockba, jsou dvě hodiny, začíná pruda při čekání do rána. - Trika s Putinem, které jsme předtím viděli, na tomhle letišti nejsou, nemáme láhve na natočení záchodové vody a všude je exradorogo. - Tuhneme na lavičkách. Máňa má na spaní osmičku, pije ji nenápadně brčkem z Drápalíkova kelímku od koly. - Tuhost, uklízečka nám ukradla lahev na hajzlovou vodu. Poloha u WC je velmi vhodná pro sledování žen.
- Ráno pruda, někdo spal, někdo nespal. - Vytuhlý checkin, fronta nepostupuje. - Dopravní pás na zavazadla se zastavil a začal blikat červený majáček. Zasekla se v něm tlustá buriatka, která měla vyjíždět a zpívat: Old Spice, řekni pročs mi ho vzal… - V letadle není jídlo, voda je spíše obtěžující, protože nás kvůli ní budí. - Ukrajina, pruda, mají tam tak zakouřenou kuřárnu, že z ní Máňa utekl. - Dožíráme poslední zbytky jídla. - Na cestě do Prahy je jedinou zajímavostí letadlo méně známé brazilské firmy Embraer, ale jev podstatě standardní. - Nad ČR je krásné počasí, můžeme vše vidět. - Na letišti se rozcházíme, Drápalík se loučí a zbytek jde se Ctiborovou přítelkyní na oběd do resturantu. - Tak takový byl letošní úspěšný výlet do Ruska.
|
- Rozjíždíme
baltikapárty na lačno, děda klopí devítku jako normální pivo -
nečetl příbalový leták - ostorožno krepuje.
- V hale čekáme
do dvanácti, čekání si krátíme návštěvou bufetu, který je nečekaně
levný. Xtaup se Šálou si dávají baltičku, na osmičku už si nevěří,
Máňa si věří, protože má ideální poměr ceny a alkoholu a do letadla
příjemně dehydruje.
