|
Chibiny 2017 5.7.-17.7.
5.7.-7.7. 8.7.-10.7. 11.7.-14.7. 15.7.-17.7.
Fotky ve vysokém rozlišení |
- Po roční pauze vyplněné změnami zaměstnání vyrážíme do Ruské federace. - Jelikož do Ruska nejedeme poprvé zkušeně balíme do fólie. Ctibor se pozastavuje nad Xtaupovou zalaminovanou kartičkou na batohu pro případ ztráty. - Ctibor: Máš úplně vymakanou kartičku. - Xtaup: Ta je ještě z Bajkalu, už je tam neplatná adresa. - Pak zakupujeme již tradiční Becherovku, usedáme do úzké řady a necháváme kolovat. - Vedle sedí teroristka s velkou bombou (muslimka s kabelou).
- Let proběhl bez zajímavostí a vystupujeme v Moskvě. - Jedeme se podívat do města, do centra jsou strašné zácpy, stejné očekáváme i na zpáteční cestě a tak nebudeme výlet do Moskvy zbytečně protahovat. - Jelikož naši expedici letos poctil i nejkrásnější a druhý nejkrásnější člověk světa Lukáš a Zikáč, kteří ještě nebyli na Rudém náměstí, čeká nás tato povinná nudná exkurze ke zmrzlinovému chrámu. - Ctibor na náměstí představuje světový rekord ve velikosti kraťasů a rovnou jej nechává zaevidovat u zástupce agentury Dobrý den v rámci akce Moskva, město rekordů. - Ctiborovi kraťase vyhovují, jsou dostatečně prostorné pro kolonádní styl chůze, kterým si podmaňuje celou šířku Rudého náměstí. Navíc je na kraťasech nápis „fashion“, jejich módnost a vkusnost je tedy zaručena. - Ctiborova nová skupina – Obrovské jednobarevné kraťase pana Semtaťuka. - Ráno měl Ctibor pouze problém, že když si je oblékal projel nohavicí jako ve večerníčku Jája a Pája. - Chceme do našeho obvyklého baru u Rudého náměstí, ale je zrušený, budeme muset hledat náhradu. - Ctibor se mezitím ve městě účastní natáčení filmu Cirkus bude. - Jdeme do Mumu baru u náměstí, ale tam je fronta asi 200 m, inu Rusové si stále rádi postojí ve frontě.
- Odjíždíme ne okraj města, kde snad bude jiný Mumu. - Vcházíme do obchodního centra světového typu a konečně si u dětského koutku dáváme bír. Ale pivo je drogoje a nikdo není schopný si najít k jídlu pečivo. - Pozice u dětského koutku je strategická, pokud se Vojtíšek nalije, bude to mít blízko. - Co je to ta krinolína? Něco jako Ctiborovy kraťase, ale menší. - Další obří fronta u autobusu na letiště, zmateně běháme a různě se vzájemně ztrácíme. - Nečekali jsme, že se 200 m dlouhá fronta vleze do jednoho autobusu, Zikáč s Ráďou dobíhají na poslední chvíli. - Procházíme otočným turniketem v autobuse (ano) a už se vesele mačkáme. - Ruský národ je skvělý, nikdo nemluví, všichni tiše a organizovaně jedou za svým cílem. - Lukáše začíná tlačit jeho krásný močový měchýř, situace se stala natolik akutní, že musel vystoupit a dojet dalším autobusem. - Procházíme pasovou kontrolou, Ctibora vzhledem k outfitu a zlatému zubu poslali k budkám s nápisem “Domácí”; předpokládáme že Zikáč bude poslán k budce VIP. - Marníme v bezcelní zóně, vše je strašně drahé, dáváme si extrémně drahé pivo. - Paní zneužila plachého Xtupa s nedostatečnou svobodnou vůlí a vnutila mu tyčinky (150 rub) a žvýkačky (50 rub) aniž by něco z toho chtěl nebo potřeboval, chudák, prostě mu jen ukazovala co si má vzít. - Tyčinek bylo směšně málo. - Let do Murmansku proběhl v tuhém stavu, k jídlu jsme dostali sendvič uspokojivých rozměrů.
- Po příletu, zjišťujeme, že je zima, Ctiborovy obří kraťase úměrně více nehřejí. - V malinké hale čekáme na batohy, vypadá to že všechno je ok, přijíždí první, druhý .. pátý. - Jdeme se převlíknout do dlouhých kalhot. - Sešli jsme se převlečení před příletovou halou. Chybí Xtaup, nepřijelo jeho zavazadlo. Batoh nemohli ztratit komunikativnějšímu člověku. Xtaup tvrdí, že chtěl letos jet nalehko, aby nemusel ztrátu řešit s personálem letiště. - Ráďa, Lukáš a Xtaup řeší s paní zelený papírek, prý Xtaupovi zavolají, jdeme zevlovat do letištní haly. Začíná se pro nás odehrávat ruská nízkorozpočtová verze Spielbergova filmu Terminál. - Naštěstí letiště vypadá jako nádražní hala normální nádražní velikosti, a tak tušíme, že by tady mohl být i levný bír. Také hledáme bankomat. - Já jsem zjistil, kde ten bankomat není. - Výborně, tak to jsi udělal půlku práce. - Xtaup se plánuje vyrovnat známému cestovateli Jaroslavu Bartošovi a přejít Chibiny jako první člověk zcela nahý. - Reportér: Pane Bartoš jak jste to dokázal přejít poušť Attacama zcela nahý. - Bartoš: Bylo to náročné, ... hlavně na opalovací krém. - Xtaup bude mít navíc ještě velkou spotřebu repelentu. - Marníme, nabízíme Xtaupovi naše přebytky, jediné co mu zbylo je balíček žvýkaček.
- Vrací se průzkumníci haly, objevili bar s pivem za 160 rublů, situace se zlepšuje. - Plánujeme co dál, čekáme na telefon, ale je to marné. Bír, bír. - Ráďa: I když jste čuráci, jste kamarádi. - Zikáč s Máňou šli kouřit, stoupli si před ceduli zákaz kouření a do deseti vteřin je vyhnaly pánvičky. - Bír. Nejkrásnější člověk severní polokoule šel řešit do kanceláře Aeroflotu a úspěch, prý batoh přiletí letadlem v devět, informace ale může být jen milosrdnou lží. - Ctibor k Lukášovi: Ty vole ty mi říkej, že neumíš anglicky. Přijdou angláni a ty šprechtíš jak rodilý Němec! - Dáváme si tradiční ruské mikrojídlo za cenu standardního. - Xtaup už rezignoval a plánuje si všechno levně koupit. Naštěstí mu zbyl i hajzlpapír, takže za ním může při túře fešácky vlát. Xtaupův song Po Chibinách táhne bosý a na špagátku nosí celej svůj dům, deku a rum. - Ctibor viděl mrože. - Deprese a další bír.
- Skvělá zpráva, batoh našli, řešíme konspirační teorii, že byl na letišti celou dobu, aby podpořili místní kafé - paní kvůli nám narážela nový sud. - Následuje oslava, Xtaup kupuje černého morgana pro všechny za 2000 rublů, bizár, asi má opravdu radost. - Ráďa morfuje, jde se Ctibem na druhého. - Následuje překvapivě profesionální odvoz taxi za 5000 rublů, Máňa sice usmlouval 500, ale ty si pán stejně vzal za čekání při nákupu bomby. - Zmatlaný Ráďa se bratříčkuje s taxikářem, pak uvadá. - Dvěma vozy nás vyhodili v Kirovsku, škoda, že jsme se nedomluvili předem, kde se sejdeme, telefonování bylo brutálně drahé. - Opiký Ráďa volá, že se sejdeme v nějaké stanici metra. - Ctibor popisuje, že jsme u tanků, ale nebyla to ani samohybná děla (pásáky záchranářů). - Další předanou indicií byla „budova se zelenou fasádou“.
- Po shledání jsme navštívili místní infocentrum pro turisty. Postupně nás přišli zmatečně informovat 4 lidi. - Nakupujeme chleba a další potraviny (vodky). Lukáš rozdal několik autogramů a vyrážíme do hor. - K místním dolům na fosfor jsme se rozhodli vydat přes garáže, skládku, teplovod a dále po frekventované cestě, po které naším směrem jezdilo mnogo autobusů. My jsme se je ale z důvodu obdivování ruských průmyslových krás rozhodli nevyužít.
- Procházíme kolem luxusního střediska se světelnou tabulí. - Na sklonku dne přicházíme k turistickému jezeru. Pijeme první vodku, Ráďa je opět nakropen. Přehrává nám scény z filmu Ikarův pád. - Ráďa jde vařit hostince, nevíme, jestli je dovaří. Napjatě čekáme, kdy se s kotlíkem zřítí. Pak při jídle hostinec komentuje slovy: Fuj to je hnusný, to je hnusný, proč mi to dáváš, ne dobré je to, dobré. - Přemýšlíme, jak se lidé po večerech bavili bez elektřiny – rozsvítili si svíčku, zapálili františka, nalili si Vojtíška... - Přišel nás pozdravit chlap, utužujeme česko-ruské přátelství debatou a totalitní evropské unii. - Padla další vodka, jdeme spát. Ráďa ale ještě nemá dost, a tak odchází za (dle jeho slov) ženami – což je rodinka s dětmi. - Xtaup: Ráďa je pryč? - Máňa: Šel že ženami, ale nejsem si jistý, jestli měl kalhoty.
- Ráno zjišťujeme, že Ráďa neuspěl, jsme z toho překvapení. A navíc neví, kde včera nechal odmočit kotlík. - Stoupáme do hor a ztrácíme se v ruském dole, který překopal cestu.
- Probíhá klasická debata o časové náročnosti konzumace loveckého salámu s praktickou ukázkou výhod čabajky. - Trochu marníme a dostáváme se po zasněžené cestě k prvnímu jezeru. - Bereme tyčky označující cestu ve vysokém sněhu abychom měli dříví na oheň. Je to podobně moudré jako pálit svodidla nebo turistické značky, ale zima už končí.
- Stavíme stany na cestě, jelikož jinde to vzhledem ke kamenitému terénu nešlo. - Vymýšlíme, čím budeme topit, moc možností v tundře není - tyčky, lišejník, jalovec. - Ctibor: Ty vole, tady jsou jen tři věci a každý z nás chce jednu z nich spálit. - Dáváme dvě vodky, pak přichází náhodný turista a chce cígo. - Vydařený večer, začala být zima. - Pozorujeme medvěda, jsme mu jedno, válí se. - Okolo třetí hodiny ráno prošli další turisti, Ctibor je sledoval průzorem ve stanu. Jen co přešli, vyrazil Ctibor na velkou a posral si tkaničku, protože byl líný si ji zavázat. Z toho plyne ponaučení. Nebuďte líní! Nebuďte Ctibor.
|
