Den 11
- Ryba jesť, chlieb jesť, Baltika ...
15.7.2017 |
- Ráno bylo v pohodě,
líh nám chutnal.
- Odcházíme do
Imandry, kde plánujeme koupit bír a vychutnat si den u jezera, hezký
plán.
- Magazin je otevřený
dle rozpisu. Xtaup si chtěl koupit ruskou zmrzlinu, uviděl kostku,
zaradoval se ... máslo.
- Ryba jesť, chlieb
jesť, tomat jesť, baltika nějesť, a to bude problém.
- Jdeme se podívat na
nádraží. Někteří nedokáží unést, že není baltika a chtějí nejbližším
vlakem odjet do města. Zbylé lákají na představu hotelu a nesmrzení v
letadle.
- Rozhodli jsme se
navodit v budce pocit domova a začínáme sušit prádlo.
- Místní obyvatel: Z kuda vy?
- Postava věšící prádlo vykoukne
z poza trenek: Češi!
- Tajně hlasujeme.
Hlasování dopadlo v neprospěch odjezdu, a protože jsme díky tajnému
hlasování nevěděli kdo co volil, rozebíráme, kdo chce a kdo ne.
- Druhé hlasování,
opět proběhlo v neprospěch odjezdu a proto dále čekáme na vlak.
Nechápeme úroč vlastně hlasuje, když se podle toho potom nechováme.
- Čekáme na vlak,
nepřijíždí.
- Ctibor šel nahodit,
ale je to další rybářské selhání, navíc přijel vlak a museli ho s Máňou
podlézat.
- Debatujeme o tom,
kolik je vlastně hodin, tipujeme správně časové pásmo, ale nevíme,
jestli mají v Rusku letní čas.
- Rozhodli jsme se
něco najít v magazínu, ale už je zavřeno, posedáváme a bez alkoholu
najednou nevíme co dělat.
- Začíná se hnát
bouřka, jediným bezpečným místem je plechovou budka na peróně.
- Jsme v budce, jsme
jako kachna.
- Začíná pršet,
staniční rozhlas zaštěkal a vypadá to, že přijede vlak. Ráďa se
připravuje na maturitu z ruštiny, bude děžurně vysvětlovat, že chceme
nastoupit na rychlík a nemáme jízdenku.
- Jdeme na perón,
čekáme, čekáme, projel nákladní vlak, jdeme zpátky do budky.
- Čekáme na rychlík,
na podruhé přijel, zmoklí stojíme na peróně a Ráďa se pokouší smlouvat s
děžurnou. Je to marné, ani nespustila schůdky, aby jí náhodou česká
umaštěná lůza z hor nenalezla do vlaku, chápeme.
- Demotivace, už
nechceme ani stavět stan za městem, vymýšlíme plán jet na druhou stranu
do Apatity a pak ráno taxíkem.
- Vlak, co měl jet v
devět do Apatity, nepřijel, opravdu jede podle jízdního řádu jen v pátek
a neděli. My jsme uprostřed, v sobotu.
- Další plán už
nemáme, jdeme stanovat za Imanderský vodojem, který jsme si po cestě
zběžně obhlídli.
- Vodojem má kohout,
aspoň se dostaneme k vodě.
- Vaříme hostinec na
docházející bombě. Došla přesně ve chvíli uvaření, Máňa má radost, jak
mu jeho škudlivost zase jednou vyšla (koupil jen jednu velkou bombu).
- Nemáme žádný
alkohol. Měli jsme s sebou na 10 dní 18 flašek a pochybělo nám.
- Mytí, tuhneme,
začíná průtrž, ráno budeme brzo vstávat. Xtaup si pochvaluje, že i tak
bude spát déle než v běžný pracovní den.
Den 12
- Murmansk
16.7.2017 |
- Ráno rychlé
vstávání v noci pršelo a štěkal nádražní rozhlas, rychle balíme mokré
věci.
- Jdeme k vlaku a
opět osidlujeme naši budku, scházejí se místní, to je dobré znamení.
Budka už je ale plně obsazena.
- Vlak přijel včas ve
složení jeden vagon + mašina.
- Kupujeme směšně
levný lístek a vytuháváme na sedačkách, vlakem kromě nás cestuje
takéspousta ovců a rodinka s lovcem tatínkem, vystupují na zastávkách
uprostřed divočiny.
- Murmansk, opět
marníme na nádraží, nacházíme bufet a dáváme si první pirožky.
- Batohy jsme
uschovali v chráněné kameře (Ráďa se na chvíli stal jejím zaměstnancem,
přísným, ale spravedlivým) a vyrazili jsme na prohlídku města.
- Na poště standardně
nemají pohledy.
- Podnikáme výlet k
Leninovi, tentokrát to není socha, ale ledoborec.
- Poté jsme se vydali
zpátky do města a potkali typické Čechy - týpci kolem padesátky v
kraťasech, sandálech a s foťáky, byla to jistota.
- V suvenýrech si
někteří koupili extrémně hnusné pohled malované nějakým dítětem, k
nejohavnějším patřila například třicetimetrová veverka vedle vysílače
nakreslená černou tužkou.
- Ctibor, Ráďa a
Lukáš se vydali na prohlídku ledoborce Lenin, Máňa odmítnul z úsporných
důvodů - poslední návštěva ruského muzea byla přemrštěně drahá a
expozice nic moc, pak litoval, protože muzeum na ledoborci opravdu stálo
za to.
- Když jsme se opět
sešli, vydali jsme se na obligátní nákup vodek a gigantické kostky
zmrzliny (15% tuku).
Nové příhody udatného Iliji
Mromce
Sežral čtvrt kila zmrzliny,
vypil litr vína a pak vyprudil tři Čechy.
- Maršrutem odjíždíme
na letiště, náhodou potkáváme Čechy, Xtaup je začíná oblažovat čechy
historki, které je evidentně moc nezajímají
- Dorazili jsme na
letiště, přebalujeme abychom se i s vodkami vešli do váhy.
- Xtaup si v baru
objednal pivo a odešel dál bavit Čechy, když už byl unavený a skoro
ochraptělý, povolal Ctibora, aby jim vyprávěl jeho rybářské historky.
Popsal jim i jak viděl mrože.
- Letadlo jim letělo
dřív, nebo to tvrdili a vyčerpaní odešli.
- Pokračujeme v
klopení.
Den 13
- V Petrohradu
17.7.2017 |
- Odlétáme do
Petrgradu, většina lidí vytuhla ještě před odletem, Ráďa je zcela na
sračky.
Úryvek z pořadu Letecké
katastrofy
Po startu začali pasažéři cítit
v letadle podivný zápach ... řekla Valerie Zavadská.
- Petrohrad, Ráďovi
pokračují kurzy Ruštiny, Xtaup je zpruzen, všichni jsou ještě opilí a
motají se. Zikáč hází nesmyslné hlášky.
- Je pět ráno, jedeme
se zpruzenýma lidma do centra, ruskou zpruzenou náladu neobměkčil ani
pohled na krásného Lukáše.
- Jedeme metrem na
Něvskij Prospekt, pruda.
- Aurora je malá,
všude jsou turisti.
- Po krátkém výletě
jedeme zpruzeně metrem zpět, i zdejší metro je velké.
- V autobusu nikdo
nemluví, všichni jsou zpruzení.
- Jsme na letišti,
není si kam sednout, tuhneme u zdi, pak na lavičkách, pak konečně můžeme
domů.
- Let byl standardní,
žádní hadi.
- Úspěšnou akci
zakončujeme obědem v restauraci na Veleslavíně, Ctibor se setkává se
snoubenkou. Dnes ještě budou mít napilno, musí jet vrátit Ctiborovy
kraťasy do Pelhřimova.
|