|
Polární
ÚVODNÍ PÁRTY
CHROMOVÁ PÁRTY
HORSKÁ PÁRTY
CHARPOVSÁ PÁRTY
VLAKOVÁ PÁRTY
|
- Ráno nás budí Ruská hymna linoucí se z vězení, po které následuje Two one limited k rozcvičce. - Balíme, schováváme plechovky od ryb v mlze a lahve od vodky pod drn – nejlépe se schovává do kopečku rojovníku, kam stačí lehoučce zasunout nohou, tááák a je schovaná. - Jelikož má Xtaup ve stanu svoji přítelkyni, nebude nás tento zájezd budit brzy po ránu, příjemné. - Odcházíme po široké cestě, komáři už jsou zde, ptáčkové. Když komár píchne do oka, to víme, to známe, ... - Xtaup nasazuje moskytiéru nalezenou ve Verchojanech – levné. - Chytáme hovada – well fair byl zajištěn. Přišlo ale napomenutí, že hovada mají v Xtaupově pytlíku málo prolézaček - je to vlastně jen jeden klacík a ještě k tomu krátký. Xtaup se proti námitce ohradil. Klacík byl sice krátký, ale splňoval normy a tak pokutu za týrání hovad nedostal.
- Oběd pod mostem, rybáři mlsně obhlížejí řeku a Ctibor si potěžkává cibuli. - pokračujeme dál, fotíme motýla Ráďo, přišlápni toho motýla ať na něj nefouká.
Xtaup: Tak a teď šup s ním
do pytle - Začíná pršet, Xtaup zkouší Kátin materiál bundy, prase. - Usedáme na svačinu. Pastevec Ráďa v hučce nás hlídá z povzdálí. - Potkáváme potulného opraváře grejdrů, který v pustině opravuje pneumatiku. - Hledáme místo u řeky a stavíme stany.
- Přijíždějí konkurenční rybáři z dolu, kteří mají sítě a nafouklou pneumatiku z Uralu. - Chlapci jdou rybařit. Drápalíka si rybařící horníci odvážejí na pneumatice přes řeku a učí ho, jak se loví do sítě. - Drápalík získává spoustu informací o ruském dolu na chrom. Rusáci tradičně nechápou, proč máme stany a proč jdeme pěšky do hor. - Horníci dlouho neviděli ženu a tak některé jejich otázky působí podivně.
Ruský horník: Vy máte
s sebou nějaké děti? - Naši rybáři chytili údajně několik ryb, ale jelikož jsme byli v místě bez dřeva, ryby údajně zase pustili. Bohužel o jejich existenci neexistuje žádný záznam, kromě Ctiborova obrázku, kde nám nakreslil sebe jak tahá rybu, abychom mu věřili. - Drápalík se tedy stává pro dnešek nezpochybnitelně nejlepším rybářem-kšeftařem, protože donesl od rusáků sedm ryb a po krátké poradě co s nimi se je jal krájet do ešusu. - Dáváme večerní osmdesátku.
- Ráno se pod dohledem šéfkuchaře vaří ryby ve vodě – není dřevo. Ryby jsou dobré, ale je z nich kaše, kterou se Drápalík láduje. - Balíme, přes vrbičky směřujeme k cestě a pak po cestě dál, auta jezdí a jezdí. - Začínáme pomalu uvažovat o tom, že si stopneme auto a necháme se vyvézt nahoru, proto jdeme tam, kde se auta rojí. Je to překladiště, rudu tam bagrem z Uralů překládají na Iveca. - Ptáme se, jestli nás svezou. Horníci jsou ochotní, dokonce nepojedeme na korbě ve sračkách (protože „Miluju to!“) jak jsme si představovali, ale svezou nás v kabině - po obědě.
- Nakládají nás do aut po jednom. Je to stres, budeme si muset povídat. Ve dvou je jízda skoro nezvládnutelná. Kupříkladu Ráďa jel s řádící pákou mezi nohama a pan řidič mu s ní ovládal automobil. - Xtaup by podruhé nejel. Hrozné, domlácené kolena. Vždycky když se řadilo, musel odhrnout batoh a nadzvednout se. - Jako řidič tady pracuje kde kdo, Ukrajinci, Azerbajdžánci, Rusové. - Všech se ptají na tatrovky. Tatra dobrá, ale do plocha. - Ctibor dole zapomíná dalekohled, další ztracená věc z dlouhého seznamu. - Slecho a velká jsou hoštěné v chatičce řidičů. Seznamují se tam se zpitkou, která chce být jejich kamarád. Buší mu pro ně srdce, Slecho mu připomíná sestřenku, šéf ho musí usměrňovat. - Pak když měli odjet, porouchalo se jim auto a musely další půlhodinu čekat oblažovány zpitkou na nové auto. - Zpitka nakládá batoh velké Katky a padá s ním. Pořád se za nimi cpe, až řidič vystoupí a dá mu pěstí do obličeje. - Nahoře už je zbytek výpravy dost nervózní, s dědou se baví hledáním serpentinitů.
- Horníci jsou nejlepším druhem Rusáka. Moc je nezajímáme a maximálně na nás zamávají. Povšimnul si nás náčelník dolu a přišel delegaci z Česka oficiálně přivítat. Náčelník dolu: V té hoře je celá Mendělejova soustava ... i s Mendělejevem... - Po půlhodinovém marnění, konečně kompletní, se rozhodujeme vyrazit k dolu. Po otázce na náčelníka, jestli bychom se mohli podívat do dolu, se ocitáme ve skříňovém Uralu a už si nás náčelník veze na exkurzi.
- Milým bonusem bylo, že se ve skříni vezla i zpitka, kterou velmi potěšilo, že už k němu zase nastupují naše ženy. Chce se s námi fotit, chce od nás suvenýr a chce si s Xtaupem vyměnit hodinky. Xtaupovy hodinky sice měly nižší cenu než hodinky zpitky, takže o směně i chvíli uvažoval, ale vypěstoval si k nim citový vztah a tak výhodnou nabídku odmítnul. - Zastávka u obrovské jámy, pak u čela povrchové těžby. Náčelník nám každému hledá krásný vzorek krystalu chromu. Náčelník: Když chcete zdělat zbraň a nebo tank, potřebujete chrom... - Zastavujeme u tunelu. Náčelník vytahuje fotogenického Rusáka z budky a revírník nás vede do podzemního dolu. - Po upozornění že na zemi je led Ctibor udělal čulibrka. Led je i na stěnách + rampouchy.
- Loučíme se s milým náčelníkem a nespěcháme, protože naším směrem jde i zpitka. - Ctibor si při roztloukání kamene následně poranil prst. - Pojď, půjdem spolu hledat démanty. Hledáme rubíny, o kterých nám říkal náčelník. Prý před dolem na chrom tu byl důl na rubíny. - Velké Katce se odchlípla podrážka, o minutu později zapadlo do ledu a podrážka se utrhla celá. - Předek žene pořád dál. Přecházíme dvě vhodná místa na spaní a míříme do hor, pak se vracíme.
- Rozbalujeme stany a řešíme co s botou. Oprava v provozních podmínkách se jeví jako nereálná a tak se po zdráhání rusky hovořící Ráďa a energický Ctibor vydávají do dolu, kde se pokusí koupit hornické bagančata, nebo botu opravit. - Zatím co se dole vařily hostince, pojídaly sisinky a podobně, Ráďovi se Ctiborem pokračovala exkurze po zázemí dolu. Viděli dílny, opravnu pneumatik a generátorovou stanici. - Po výstupu nahoru potkali horníka, který je odbyl, že v dole už nikdo není a že mají přijít další den. Pak ale naštěstí potkali ochotnějšího pána a ten je začal tahat po různých kanclech a hledat někoho kdy by jim botu opravil. - Nejprve chtěli botu opravit u gumaře. Ten na ni dlouze bez pohnutí hleděl a pak prohlásil, že to opravit nejde. Potom chtěli do bot natlouct nýty, ale v opravně žádné nýty neměli a ani vrtačku. Pravděpodobně v dole nepotřebovali dělat do ničeho díry. - V dole padla rána. Spodní skupina výletníků řeší, co by to mohlo být. Jako reálné se jeví tři varianty: - Ctibor zakopl o dráty a odpálil nálože - Vojtíšek našel sklad trhavin - ohňostroj na počest jejich příchodu - Nakonec Rusáci vymontovali ze stolů šest vrtů a ty jediným křížovým šroubovákem ve vlastnictví důlní společnosti do boty zavrtali, podrážka držela. - Po návratu se konala malá oslava, v konferenčním salonku (Redfox) se pije vodka a jí pražená dýně, kterou darovali horníci.
- Ráno někdo začal řvát, že je devět - bylo tři čtvrtě na devět, holota, pravděpodobně Xtaup. - Po klasickém balení vyrážíme do hor. - Při našem štěstí začíná pršet a posléze i sněžit. Držíme se cesty 110, kolem se válí spousta železa. Je to prý stará cesta do dolu. - První jezero. - Obědváme ve sněhové vánici a přecházíme sedlo. U pramenu Sobu necháváme hrníček s logem České televize a s rukama za zády pokračujeme se stařeckým patosem dále.
- Pak vidíme druhé jezero a Ctibor v něm dalekohledem hledá ryby. - Ctibor našel jako první rybín. Nyní jako každý český Japonec zbohatne a založí politickou stanu. - Mezi vrbičkami nacházíme místo na stany a pažitku, kterou vylepšujeme hostince. - Začíná pršet, oslava Máňových narozenin se pro nepřízeň počasí odkládá a následuje dlouhý spánek. Xtaup: Zítra máš oslavu? Já asi nebudu moct přijít...
- Ráno se udělalo nečekaně hezky, poprvé. Děda nás budí a žene ze stanů. - Katce se kvůli botě účast na výstupu zakazuje, Drápalík stejně jako jiné fakultativní akce výlet vynechává.
- Škrábeme se nahoru, sníh, děda a Ctibor valí. - U oběda s Ráďou opět řešíme, jak jsou rozinky vzácným ovocem a nikdo neví kde se vlastně berou, pravděpodobně v dole na rozinky.
Aktuální zpráva: Došlo k
závalu v tureckém dole na rozinky, ceny této komodity můžou strmě Pivoňka: Uf, rozinky jsem ještě nedělal. - Na vrcholku děláme hromadnou fotku, je zde připraven rusky bytelný kovový stativ, příhodné. - Chtěli jsme postavit sněhuláka, ale vyšel z toho Hitler na horách. Po doplnění o dalekohled byl sněhulák hotový. - Sestupujeme a balíme stany, budeme ještě pokračovat dále. Jdeme loukami k Sobu, vidíme trať a pozorujeme vlaky.
- Jsme u Sobu, Ctibor plánuje Chorůzošou. Jak je to ještě daleko? Co by voblerem nahodil. - Jsou tu ohniště, tak se u jednoho přítoku zabydlíme. Přichází první marný pokus o rybalku. Řeka je ale mrtvá, začínáme podezírat šestivalenční chrom.
Ctibor: Říkají o mně, že jsem nejlepším rybářem v okolí. Tu tu dututu, tu tutu
Roztáčím vodní kola, je tu
Sob, pstruh už volá,
- Děláme oheň, pálíme živé jalovce, které velmi dobře hoří. - Všichni se koupou. Ta je zpruzená. Slecho: Nejsem zpruzená, já odpočívám a vyhřívám se. ... Tak neser! - Poté následuje u ohýnku osleva narozenin. Vaří se kotlíky čaje a pije se alkohol. Padly dvě lahve vodky a jedna osmdesátka. - Družný rozhovor, koluje vodka a kalciovka, oslavenec padá do ohně.
Jede osmdesátka, namažte si
hubu. Jede kalciovka, namažte se, a pozor jede - Xtaup řekl Katce, která šla spát, že u ní bude hned a přišel za čtyři hodiny.
|
