|
Polární
ÚVODNÍ PÁRTY
CHROMOVÁ PÁRTY
HORSKÁ PÁRTY
CHARPOVSÁ PÁRTY
VLAKOVÁ PÁRTY
|
- Ráno se budíme kolem jedenácté v oblaku lihu, pomalu balíme. - Někteří ještě nalití jdou vrbičkami směrem k vybydlenému městu Polárnyj. Pak přichází dlouhé brození, které si Ctibor bez bot obzvláště užívá.
- Přicházíme do podivné osady Polárnyj. U trati bydlí pán s paní, pak následují rozpadlé baráky + 3 chlapi, tank a dítě, které jeden a kole pro vodu. Kolem se válejí tuny železa. - Fakultativní návštěva vrakoviště když jsme si spletli cestu. - Po široké cestě do zrušené osady v horách přicházíme k Vlastimilu Brodskému, tam nacházíme kemp u řeky a vaříme hostince.
- Zkoušíme Kátinu nabíječku – zjišťujeme, že nabíječka mobil nenabíjí, ale krade z něj proud, který skladuje pro majitelku, která nabíječku všem ochotně nabízí. - Abstinenční večírek. Kolem projíždí pásák. V ohništi nacházíme obaly od českých tatranek, Češi jsou všude. - Slecho vypráví bajku o orlovi a hovniválovi, která má pointu – neser hovnivála. Káťa spí. - V noci opět jezdí pásák (asi třikrát). Zní to jako ruská mírová operace.
- Startujeme na dlouhou štěrkovou cestu do hor, stopujeme pásák. - Drápalík žene, zjevně mu prodělaný infarkt prospěl. - Hledáme cestu přes řeku, pásák udržuje zdejší cesty průchozí, pravděpodobně za podpory klubu ruských turistů. - U řeky je odhozený starý pásák, u něj brodíme, někteří si opět užívají.
- Oběd a do kopců, ztrácíme cestu, ta šla chvíli korytem. - V údolíčku stavíme kemp. Ve vyschlém korytě potoka děláme oheň. V kotlíku vaříme na dvě skupiny hostince. Druhá skupina si rozdělila jídlo, supi se slétají na špinavý kotlík. - Čajová párty, dámy hrají karty a pak jdou spát, páni hrají dámu a jdou až kolem jedenácté. Máňa kouří slámu a potisícé se ptá, jestli někdo náhodou nezná skupinu Ponožky pana semtamťuka. - Ctibor vaří čaj „střeva a žaludek“, ponecháváme stranou z čeho je čaj vyroben a ptáme se, jestli by spíše nepotřeboval „prsty a kůže“.
- Ráno pruda, balíme, vyrážíme v moskytiérách do hor, brodění místo strašení. - Živé údolí, přecházíme sedlo. - Oběd v trávě, cesta se zhoršuje, narážíme na vodu.
- Ctibor jde zkusit do jezírka nahodit, nevrací se. Xtaup šel za ním a taky se nevrací. Čekáme na ně asi hodinu, pak jim šel Ráďa rozdat pohlavky. - Přichází velké brození řeky. - Zdlouhavě hledáme místo pro stany. Vysíláme emisary k možným tábořištím, pak se procházíme s batohy a znova se rozhodujeme změnit místo. Slecho tiše bublá. O všem se hlasuje, začíná úsvit přímé demokracie. - Daleko od stanů, za bažinkou ve svahu děláme oheň a vaříme hostince. Hlasujeme, jestli už je hostinec hotový. Další hlasování o tom jestli se dá do hostince Drápalíkova cibule.
- Xtaup má narozeniny. Dostává o nás kuskus se svíčkou a lovečákem. Tak moc se o něj dobrotivý děda rozdělil, až měl nejmíň.
Ctibor: Kámoš měl takové to rádio co začalo hrát v určitou hodinu
aby ho vzbudilo. Rosamunda Pilčr - Vaříme čaj, Xtaup dostává ohňostroj v šálku čaje, 31 man + 2 tablety šumivému. - Opilost, Ráďa nachází pramen a křídlatkou vytváří trubku. - Máňa na sračky s Káťou ruší noční klid, kouří doutník.
- Ráno fakultativní výlet na horu. Nejprve se prodíráme nízkým porostem nahoru. Vrcholu dosahujeme v dobrém čase, foto. Při sestupu dolů prudíme ptáka a fotíme dědu na kameni. - Při sestupu se v porostu ztrácíme a do tábora přichází každý po vlastní ose. - Budeme pokračovat dál, spát dvakrát na stejném místě je vyměklé.
- Začínají bláta, blbé... - Hledáme místo ke spaní. První místo, na kterém byla rovná plocha, dobrý přístup k vodě, ohniště a kovová bedna coby gril a nefouká, odmítáme. - Hledáme místo kde nefouká, je voda, a dřevo. Důvěřivě necháváme najít místo zlého Vojtíška a tak spíme na místě, kde fouká, není dřevo a k vodě to máme daleko jako děti v Africe
- Hostince, Ctibor mizí na ryby. Po hodině a půl se vrací s kardinálním úlovkem – bohužel zrovna když jsme se chystali jít spát. - Podle pravidel Příborského rybářského spolku odchází změřit ryby krejčovským metrem za plentu, aby nebyl nikým ovlivněn. - Xtaup běží pro gril, Máňa dělá pruty – já přijdu s krabicí, já přijdu s palicí, ... Už víme, že gril ○, ééé teda gril □ ... to jsem ale dementní klaun. - Pečení místo strašení. Ryby jsou natolik masité, že musíme vyvinout novou metodu tepelné úpravy. - Xtaup se přežral kuskusu a hostinců a tak nejí ryby ... taky měl čokoládovou tyčinku o kterou se nechtěl rozdělit. - Všichni si chtějí kousnout čokoládové tyčinky. Xtaup plánuje, že příště než bude jíst tyčinku, hodí mezi nás rozinky, počká, až se o ně začneme prát a bude se cpát delinkou. Co je to tam ten pátý stan vedle našich čtyř stanů? To není stan, to je hromada ryb. Dotaz v 23:50: Ráďo ty chceš tu osmdesátku pít dneska? Ne. Dneska a zítra, chu chu chu... - Ctiborovi praskl další prst, Katka to od něj chytla. - Xtaup chtěl po Ctiborově úspěchu jít večer ještě taky na ryby, ale senila zapomněl kam jde a tak šel raději spát. - Ráďa se Ctibem znova vyráží.
- Ráno v pět se děda splet, vzal si prut a odešel na záchod, pak rybám nahodil toaletní papír. Za ranní pokus o rybaření dostává od Příborského rybářského spolku napomenutí s výstrahou. - Od 10 do dvou zdlouhavě pečeme ryby. Do ohně padá plastové víčko, lovíme jej nepoškozené, to ukazuje na opravdu pozvolné pečení. - v půl třetí vyrážíme dál do sraček, přituhuje a začíná pršet, obědváme v díře
- Pokračujeme dál, hledáme brod, Ctibor dramatizuje “Tak, tady je ta voda tak čistá, že to může být hluboké klidně tři metry, to nepoznáš...“ - Ráďa si proto pro jistotu vytáhnul kalhoty do tří metrů – viz foto, ale i tak to nestačilo. Neodhadl hloubku vody a zajel do tří metrů. Zůstal po něm na hladině jen plavající klobouček. - Pohodový brod – to jsme měli štěstí, že to bylo mělké.
- Ihned nacházíme místo. Ctibor odešel na ryby, dlouho se nevracel, asi spadl do tři metry hluboké vody. Všichni se vracejí bez úlovku. - Děda se nátah a ještě ztratil svou legendární kšiltovku Sellier-Bellot. Jeho přítelkyně mu naštěstí zanedlouho věnuje kšiltovku pro šestnáctileté holky, tzn. s koněm. - Oheň nehoří, dřevo je mokré, stojan na kotlík není příliš kvalitní, vylívá se část hostince. Xtaupovi se zhroutil svět. Dojídá tvrdé nudle ze země a pak se zbytek omáčky pokouší vstřebat ponožkou. - Oheň stále nehoří, zahříváme se osmdesátkou, rušíme čajový kotlík a jdeme spát.
|
