- první den zájezdu, odlétáme z Havleho letiště Praha, jelikož letíme s nízkonákladovkou musíme se s bagáží vlézt do 20 kg.

- po loňském velmi vydařeném odjezdu a vypití zásob slivovice ve vlaku do Vídně je tento odlet o poznání střízlivější

- přebalujeme a Xtaup s Máňou po rakovsku vytahují igelitové fólie, které si koupili v Tescu – kde jinde

- Ráďu odvádí s flinatama policie

- tímto zájezdem se kmen lakotů učí lítat nízkonákladovýma, jelikož nám nikdo nedá vodu jdeme se napít na záchod a Slecho má dokonce i lahev, kterou si naplníme

- nudný střízlivý let do Osla nezpestřený jídlem, krásná krajina, posíláme si lahev s vodou

OSLO Letištní vřídla

- letiště Oslo je pěkné, ale nedá se na něm sehnat vůbec žádný alkohol, střízlivý výlet pokračuje

- Xtaup si v rámci úspor plánuje vytáhnout petku z koše, což ale jako první udělá Manfréd

- letiště je proti lakotům dobře zajištěno, v kohoutcích je pouze teplá voda, ale to lakotům nevadí, protože je to podobné jako si dělat týden čaj ze stejného pytlíku, což lakotové dobře znají

- direktivní Norka při prohlídce Xtaupa řádně prohrábla, rozhodl se jí t ještě jednou

Xtaup pozorující ceny letištního jídla: Drahé, ale já jim ukážu, jen co se dostanu k lovečáku!

Odhalení konspirace proti lakotům: Proto mi zabavili nůž a na záchodě teče jen teplá!

Kolonádník Ctibor u letištních záchodů - Pane, pane, dopijte ten hrníček, do letadla s tekutinami nesmíte...

Kolik je vlastně kurz NOK? Náčelník: Asi 3,3 Kč, ale abychom ušetřili, budeme si myslet, že čtyři.

- Manfréda letištní kontrola hladila po nožkách a snažila se mu masáží harmonizovat čakry

- opět se pokoušíme sehnat alkohol, Máňa s Šálou hledají v duty free obchodě alkohol s nejlepším poměrem cena/výkon

- alkohol si nemůžeme koupit, protože neletíme pryč z Norska, fuck!

- čekáme hladoví a střízliví na další letadlo, na inteligentnosti zábavy se to nijak neprojevuje

- další smutný let bez jídla, Máňa si do letadla nepřibalil mikinu a bojí se subarktického počasí - v Longyerbyenu nemají chobot

- spíme, jen Lukáš balí Češku aby se procvičil

- o půl druhé ráno přistáváme v Longyerbyenu, zima, mráz, účes stále drží

- vystupujeme z letadla jdeme si pro batohy, v hale je teplo a standardní pás vytuněný vycpaným medvědem

- lakotové balí, doplňují na záchodě vody do petek a vyrážejí ven

- poté co jsme před letištěm v plné polní zjistili, že je všude zima, nevíme kam jít a máme pořád hlad, se vracíme přespat do letištní haly

- lakotové předvedli obvyklý indiánský trik, odešli a vrátili se jako jiná výprava, která čeká na odlet

- rozkládáme karimatky a spíme

- v půl šesté nás budí paní, která zamyká letiště, protože jde domů

- vystěhovali jsme se ven a mávali odjíždějící paní

- po dlouhé rovné cestě se suneme do Longyerbyenu, kde je všechno zavřené

- podél cesty vedla důlní lanovka, která kdysi musela být dobrá jak sviňa

LONGÝR

- squatujeme u vědeckého centra, Manfréd začíná tropit podivnosti a lehá si pod centrem a paletu

- testujeme náš 80% příruční konzumní líh, je velmi lahodný a hřeje

- poté se přesunujeme za garáž u muzea vzducholodí na kterém vlaje teploušská vlajka

- klepeme se zimou a čekáme až neotevřou obchody

- zima nás donutila k ojedinělým případům heterosexuálního (ale většinou plně homosexuálního) tulení

- ze zimy děláme dřepy, Ráďa se nezapojuje a raději vytahuje tekuté dřepy aby se zahřál

- je osm, konečně můžeme začít shánět bomby

- vypadá to, že jet sem s vařičem Var bude pěkný proVar, nadáváme na Lehejčka

- v prvním obchodě nemají, ale dají nám svou rozjetou, v dalším paní ani neví co to vařič var je, neřeší a ve třetím obchodě taky nemají, přemýšlíme že koupíme benzíňák a zabijeme Lehejčka

- pak všímavé Slecho bomby našlo i když paní tvrdila že je v obchodě nemá, paráda první pořešená věc

- lakotové táboří v obchodě na chodbě a v teple snídáme draze nakoupené levné věci

Jojo, Norsko, miluju Norsko Ikea, Abba, Saab, vyfotím se u Vaší modrožluté vlajky.

- jdeme nakoupit chleba na cestu a pak zaplujeme do (a jak nám pak na české stanici potvrdí) velmi drahého Svalbaru

- služebně mladší lakota Šála nám objednal pivko, podle původního odhadu mělo být jen kurva drahé, podle lístku jsme zjistili, že bylo super extra kurva drahé pivo, protože si šála nechal od paní doporučit, pivo stálo okolo tří set, voltážnější pivo, kterého se chopil spořivý Máňa pak 400, je nám zle, raci tiše trpí

- venku prší, snažíme se pivo cucat co nejdéle

- pivo došlo a tak ještě chvíli předstíráme, že pijeme z prázdných lahví

- venku stále prší jako kráva, což tvrdí ti, kteří se dívají ven oknem na které teče ze střechy

- řešíme jakým způsobem budeme držet hlídky, Máňa navrhuje systém nekonečného kruhu, který by umožnil spát i 24 hodin denně, nakonec byl zvolen systém dvou skupin po čtyřech a čas hlídky 2:15 hod.

- divadlo s prázdnými lahvemi hrozilo prokouknutím, tak si ještě objednáváme kafe za stovku

- zjišťujeme že ti, kteří nechtěli jít, koukali ven oknem, na které pršelo ze střechy, takže to s deštěm tak špatné vlastně není

- konečně se z drahoty kopeme pryč, chceme dát do hotelu schovat zbraň a pak jít za město stanovat, což je podle turistického dezinformačního centra zakázané a ještě jsou v zálivu nejedlé ryby

- stala se neuvěřitelná věc, Slecho s Lukášem vyjednalo s jogínkou nejen schování kufru na zbraně, ale i nocleh u ní v bytě, jogínka si asi chtěla spravit karmu

- jogínka Andrea odvezla Slecho s Lukášem do bytu, pak se pro nás vrátili a šli jsme tam

- zaujalo nás pole skútrů před baráky, skůtry, samé skůtry

- v baráku se dole zouvá, to nás také zaujalo, jogínčin byt je extra malý, ale obsahuje vše potřebné

- vaříme hostince

Možná přijde i kostelník.

V té bombě je ještě tak slabší třetina.       Čili čtvrtina, máme i další zlomky než třetiny, Xtaupe.

- páčíme z Tauchmana co se stalo s Hudy minulé úterý, Xtaup nám slíbil, že když ho nalijeme, vše nám řekne, nalít ho je zde ale drahé

- rozhodujeme, že tekuté dřepy nemá smysl ředit a pijeme je pod obchodním názvem „vodka koncentrát“

- Manfréd udělal kontrolu jogínčiného prádla a pak nám oznámil, že ho má méně než on, nyní co si Manfréd vzal některé kousky na památku, má prádla ještě méně

- pak uděláme pozemní tetris a dospáváme co jsme nedospali na letišti

- ráno všem řvou budíky, je to nemilé, snídaně, balení

- necháváme jogínce obal, sušenky a dopis

- jdeme k hotelu, raci stojí opodál davu, frotér Manfréd, který se včera zavřel jogínce do skříně, si vyhlédnul hlouček norských turistů a zavrtal se do něj

- první autobus není pro nás, i když jsme se k němu hrnuli

- pak nás autobus zavezl do přístavu, kde jsme se nalodili s šoumenem na turistickou loď

- šoumen nám na paní ukazuje šikovný nepromokavý obleček do vody, který si pořídíme na příští lodě – a necháme se unášet proudem jako bójky

- prudil nás s batohama vyhání na horní palubu, kde za pomoci 80% lihu zůstáváme

- škoda že není lepší počasí, na palubě je zima jako kráva, prší, fouká, zvykáme si na permanentní kapku u nosu

- vidíme mrože, ale mohla to být i klidně tlustá zpitka v neoprenu ... a navíc ho neviděl kromě Ctibora nikdo jiný, takže nevíme jestli tam mrož vlastně byl

- loď se houpe jako kráva, zpitky málem popadají přes zábradlí

- potom začíná žranice, hladoví Češi si nabírají tunu rýže a těstovin, abychom neměli hlad, potom se přesouváme dovnitř do komůrky pro hladové Čechy, kam nám nosí další velrybu a lososa, paní má radost, že Češi zpracovávají všechny zbytky, které by si jinak dal pes v Pyramidenu

- Manfréd praktikuje freetariánství a dojídá co Norům upadlo na palubu, pak se přidává k našim opulentním hodům

PYRAMIDEN

- v Pyramiden Noři vyskáčou z lodi a vezou se autobusem do Pyramiden, my zevlujeme a přemýšlíme co budeme dělat, kolem pobíhá poloochočená lištička a na molu stojí česká unimobuňka

- Pyramiden je vskutku hezky postapokalyptické město, fotíme se u posledního vytěženého vozíku s uhlem z roku 1998

- jdeme zevlovat k baru, pak nás tam vyhmátli i norští turisti, klidíme se a jdeme zevlovat k Leninovi

- všechny baráky jsou zatlučené, abychom nemohli jen tak courat

- Šála chce najít kešku, jdeme proto do kopce najít bottlehouse, nacházíme turistický domek z flašek a už víme, že zde budeme dneska spát, abychom nemuseli hlídat proti medvědovi

- keška se nenašla a tak se přesouváme k baru, kde na nás čeká milé překvapení v podobě cenově přijatelné Baltiky za 3,45 euro, letošní léto bude opět s Baltikou

- jednu baltiku dáváme v baru, 8% Baltiku si bereme do domečku

- po cestě do domečku navštěvujeme mechanickou postapokalyptickou dílnu a poznáváme zdejší způsob dolování

PŘÍBĚH MĚSTA PYRAMIDEN

Město Pyramiden bylo důlní osadou na 78. rovnoběžce. Ve městě žili jenom muži a spokojeně těžili uhlí. Jen sovětským plánovačům bylo divné, že se ve městě hromadí špinavé talíře a musejí do města každý měsíc poslat loď čistého nádobí. I tu se sovětští plánovači plácli do čela. Aha! Vždyť my jsme tam neposlali žádné ženy! Brzy vypravili loď plnou žen. Ale ženy prosperitu městu nepřinesly. Muži začali více pít, ženy začaly chtít koně. A tak se celé město vystěhovalo za koňmi do Ruska a proto je díky koňům dnes Pyramiden opuštěný. Koně jsou zlo a temnota.

- v domečku vaříme večeři a poklidně popíjíme, Xtaup jako jediný ví kde je voda

- zkoušíme remingtona, zjišťujeme, že nepřebíjí, takže s sebou máme jednušku

- po dopití piv a půllitru 80% lihu přestavujeme nábytek a jdeme spát namačkaní jeden na druhého

- Ráďa nám představuje svoji karimatku do Arktidy, která kdysi bývala obdélníkem a nyní má i okénko