NA
SEVER
ZÁLIV
A VELRYBA
MIMO
AREU 10
NÍMANDSENOVA
FOTOGALERIE
|
- ráno nás nepřekvapil déšť, na zhoršenou kvalitu počasí si budeme muset zvykat - dáváme si po ránu dvě osmičková piva, jako Malkovský (chu chu), zevlujeme před barem, pak vevnitř a poté co nás seřval spící Rusák zevlujeme zase před barem, kolem prudí Pavel Liška a pochoduje Ilja Racek - Baltika extra strong lager = extra těžký tábor, Ruská kvalita - přicházíme na českou chatu, je to chatička po rusácích, která je zrovna naplněna českými ženami - za chaty vylezl Lukášův kamarád, bylo to běžné setkání v Arktidě, dále z chaty vylezla falešná Hudy (Xtaup zaplesal) a dalších pár žen - pak jsme se podívali i dovnitř, byla tam skupinka žen, kde si mohl každý najít svou favoritku a Slecho se mohlo přiučit jak vypadá ženský smích - probíráme kam jdeme, machrují, že mají 98% líh a my jen 80%, zase na druhou stanu mi ho pijeme - Máňa byl otráven, tedy možná si za to mohl sám, každopádně opít se nechtěl, nikdo nechápal kde se zmatlal - po cestě nám Slýško upadlo do vody, ztratilo i hůlku, její smích bude slyšet o poznání méně - po nalezení vhodného místa pro stany rozbíjíme tábor a zahajujeme první kolo hlídek - vytuhli jsme velmi brzy s obavou, že se Xtaup zvrhne a poběží za ženami
- ráno, díky posunutému dni, odcházíme nečekaně v 8:00, polární den má i své výhody - je úterý a v úterý Xtaup hárá, doufáme, že se nic nestane - brodíme docela rozvětvenou řeku a přicházíme k chatičce na lyžích, chatička je opuštěná a vybydlená, poté podruhé brodíme - Ráďa se seznamuje s velrybou, ani nevíme, že ji ještě párkrát uvidíme - po druhém brození potkáváme opět skupinku Čechů, nejdříve si myslíme, že jsou to Poláci. Jelikož zrovna nechceme kupovat króvky nebo levný oblek snažíme se jim vyhnout obloukem. Při bližším pohledu zjišťujeme, že to jsou Češi a něco řeší, přihopsala k nám falešná Hudy a učitel, který nás odříznul od skupinky žen - pak jdeme dál, dáváme oběd a Xtaup se Ctiborem poprvé nahazují, neúspěšně, utrhnul dvě třpytky a ulovil jen chaluhu - Manfréd poprvé vyslovuje svoji obavu z toho, že přijdeme o žaludeční kyseliny
Záhada hory přejedených Podobnou událostí jako je úmrtí výpravy na Hoře mrtvých v Čerského pohoří je záhadné úmrtí české Špicberské Nímandsenovy výpravy. Těla byla nalezena v nepřirozeně přejedených polohách. Jeden zesnulý mladík si dokonce držel naplněný žaludek, jako by vyprávěl vtip o tom jak se v neděli u babičky najedl řízků. Při pitvě bylo zjištěno že se v žaludcích všech polárníků nachází několik vrstev nestrávených hostinců. Podle chronologického rozboru vrstev bylo zjištěno, že jim přestaly fungovat žaludeční kyseliny někdy před čtyřmi až šesti dny (jednotlivé vrstvy sýrových hostinců (šunka a sýr, špenát a sýr, čtyři druhy sýrů) nebylo pro jejich podobnost možné přesně odlišit). Zemřeli vyhladověním. Pravděpodobně žil nejdéle mladík, který mrtvý křečovitě svíral prázdný sáček kyseliny citrónové. Ten jediný mohl zapsat do deníku poslední znepokojující zápis: Už nemůžeme dál. Já jim to říkal že nám v horách můžou přestat fungovat žaludeční kyseliny, já jim to říkal...
- po návratu neúspěšných rybářů kolem nás opět procházejí Češi, jdou se podívat na kopec, jdeme též s notným rakovským odstupem - jdeme dál, Češi míří na člun - Šála si vybírá suťový kopec, nezvolil dobře trasu a projel se - pozorujeme z dálky loď plnou smějících se žen a vysvětlujeme slechu jak zní ženský smích na skákajícím člunu „Jó, holky jedeme, jedeme, jupí, hop hop“ - u břehu rybáři podruhé neúspěšně nahazují, tento výlet nebude rybářsky úspěšný, ale to už nám říkali v infocentru - pak stavíme kemp a jelikož je všude kolem spousta dřeva děláme i oheň - Máňa už je druhý den na kaši, 80% líh neumí pít, debatu o komerční hudbě vede všemi směry, někdy se informace vyvrací, pak přidá pár nesouvisejících historek a odpadne
- ráno to vypadalo, že by mohlo být hezky, zkoušíme solární nabíječku, koupeme se a pomalu balíme - u potoka se poflakuje sob a ignoruje nás, pozorujeme přes moře tábor snobů pod ledovcem - vyrážíme na ledovec, Ctibor prudí soba, štve ho že se lidí nebojí - stoupáme k ledovci a začíná opět pršet, cesta je po suti, občas někdo zapadne do bláta z permafrostu až po koleno, Xtaup říká že se s takovým blátem zatím nesetkal - štrádujeme po ledovci zevlím způsobem, Xtaup se ubezpečuje že není v ledovci trhlina tím že do sněhu píchá hůlkou s kloboučkem - začíná houstnout mlha až tak, že máme problém s navigací, Manfréd páchá podivnosti na sněhu - vidíme kolem sebe jen bílo, nemáme v mapě body a ani nejdeme podle GPS, proto není divu, že jsi pleteme údolí a jdeme k vodopádu, jsme vyšťavení - na první rovné ploše stavíme stany, uvědomujeme si že jsme dvakrát sešli špatně - Šála nás v 0:30 žene do postele, Lukášovi otíká koleno, ptáme se ho jestli si staví heliport a když je ve stanu, pro který srovnával plochu, nenápadně stavíme H z karimatek - posouváme den
- jelikož jsme se minulý den fyzicky zničili, vyrážíme až v jedenáct a volíme odpočinkovější tempo
- Manfréd jako obvykle podivně odchází s jídlem - dlouhá cesta sutí dolů - při obědě potkáváme Poláky - po pár hodinkách chůze jsme u jezírka, Ctibor prudí kvůli vodě a odbíhá hledat lepší místo na stany - Xtaup se na hlídce koupe, Manfréd se v jezeře ráchá nahý - povedlo se i zachytit důkaz existence sasquotche (viz. infografika) - večer nás přišla vyprudit liška a vylízat obaly od hostinců |